Recenze v Metalegion

Black metal, zejména ten z období druhé vlny, byl odjakživa silně spjat s temným ambientem, klasickou hudbou nebo jednoduše se symfonickými labyrinty. Mnoho kapel zkoumalo nejrůznější koncepty, především s důrazem na vytváření ponurých atmosfér, které existovaly bok po boku s hypnotickými, zlověstnými riffy a pekelnými výkřiky. Mortiis, bývalý baskytarista Emperor, mohl být jedním z největších impulzů k otevření metalové scény tomuto druhu hudebního výrazu. Na „Haudh ’en’ Nirnaeth“ získává tento přístup techničtější a propracovanější podobu. Vše stojí na orchestracích vytvořených pomocí syntezátorů a sekvencerů, s jasně patrnými vlivy jak klasické hudby, tak black metalu — především ve vokálech a celkové atmosféře. Kompozice jsou prostoupeny zlověstnou náladou a pohybují se mezi klasickými a symfonickými prvky s téměř filmovými konturami. Texty jsou v polštině, což ještě umocňuje strohost celku; vokály jsou buď jednoduše recitované, vykřikované („Niemoc“), nebo provedené growlem („Już Zmierzch“). Přestože jde pochopitelně o hudbu, která nemusí oslovit každého, zejména méně otevřené metalové fanoušky, Nirnaeth prostřednictvím tohoto alba dokážou dát určitý smysl — pokud je to vůbec možné — temné době, ve které žijeme, a to cestou do zapomenuté minulosti. Jednoduše magické!